Pietní akt k výročí popravy 27 českých pánů 21.6.2016

 

      Vážené vlastenky, vážení vlastenci, přátelé,

dne 21.6.2016 jsme se zúčastnili další bytostně vlastenecké akce, pietního aktu k výročí popravy 27. českých pánů na Staroměstském náměstí.
Tato událost, která hrůzně poznamenala naše české a moravské dějiny a zahájila dobu temna – údobí třistaleté poroby naší vlasti a jejího téměř kompletního poněmčení a rekatolizace. Nebudu se ale věnovat dějinným souvislostem a budu jen reportovat včerejší událost, samozřejmě ze svého pohledu.

 
Před Mikulášem, před aktem. Účastníci poslouchají úvodní slovo o významu popravy pro naši vlast

Přednáška Mgr. Sosnovce.       Chorál Ktož sú boží bojovníci  vyslechli účastníci spontánně vestoje.

      Pietní akce byla zahájena v 17.00 v kostele Svatého Mikuláše na Staroměstském náměstí mší svatou, úvodním slovem a potom přednáškou Mgr. Sosnovce  – „Úzká cesta Václava Budovce z Budova“.
Dále následoval projev pana starosty z Mnichova Hradiště – léna Václava Budovce.
Po zahrání chorálu „Ktož sú boží bojovníci“ jsme přešli z kostela na místo popraviště před Staroměstskou radnicí.


Pozor, protichodem vchod…     …praporečníci pořádajících organizací…


….odcházejí z Mikuláše k radnici.Seřazení na místě popraviště dvaceti sedmi pánů.

  Přinášení věnců v národních barvách.

      Po několika úvodních slovech zástupce pražského magistrátu a přečtení nic neříkající a bludné zdravice jakéhosi europoslance z Bruselu (srovnej se zdravicemi krajanů z Nového Jorku a jiných míst na našem Blaníku) bylo za zvuku zvonů z Týnského chrámu zahájeno čestnou jednotkou AČR kladení věnců k pamětní desce na budově starobylé Staroměstské radnice.
To dunění zvonů bylo majestátní, ještě jsem neslyšel, že by se po Staroměstském náměstí tak rozléhaly. Ale bylo vidět, že ve zvonici jsou otevřena okna (běžně nebývají) a že zvonící se tuží seč mohou. Úplně za těmi okny létali nahoru a dolů a byla jasně vidět srdce zvonů, prudce bijící do korpusů.


Pokládá se věnec. Vojenská říznost dodává aktu majestát.

  Desátnice čestné jednotky se chystá položit kytici.

Desátnice čestné jednotky položila kytici a odchází.   Pokládání skončilo.

      Po položení věnců byl vojenskou hudbou zahrán opět chorál „Ktož sú boží bojovníci“. Nato  promluvili zástupci magistrátu, Obce sokolské  a Svazu bojovníků za svobodu. Před pamětní deskou stála čestná stráž AČR.


Okolo se tísní stovky diváků, v pozadí vojenská hudba.

  Vše stojí v pozoru, vojáci salutují – je hrán Kde domov můj

      Po naší hymně zahrála hudba ještě „večerku“. Pak byl pietní akt ukončen. Byl dán rozkaz a praporečníci a další účastníci akce opustili prostranství bývalého popraviště…

  
  
Pochodem vchod!


A ještě bych rád dodal za sebe
– tak slavné výročí a neobtěžovala
se ani Česká televize, o ostatních
mediích nemluvě.

Inu – čeští a moravští vlastenci leží
i po čtyřech stech letech v žaludku
dnešním mocipánům, zrádcům
a hlupákům stejně jako leželi
bolševikům, nacistům či Habsburkům.

A tak včerejší pieta zůstane jen v srdcích a myšlenkách zúčastněných…

Příspěvek byl publikován v rubrice AKCE 2016. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.