Rekonstrukce bitvy u Zborova 13.5.2017 – reportáž

 

      Vážené vlastenky, vážení vlastenci, přátelé,

v sobotu 13.5. se v Nymburce uskutečnila rekonstrukce bitvy u Zborova u příležitosti stého výročí tohoto prvního vystoupení našich legií proti nenáviděnému Rakousku a Německu.

Předcházel jí v deset hodin pietní akt u pomníku Mistra Jana z Husi, kde proběhl krátký proslov starosty Nymburka, pana PhDr. Pavla Fojtíka. Následovala krátká bohoslužba České církve Husitské.

Z pietního aktu bohužel nemám žádné fotografie, musíte mi věřit, že obřad byl důstojný a malebný, zvláště po nástupu jednotek zúčastněných klubů Vojenské historie.

Po pietním aktu a průvodu jednotek Nymburkem následovala příprava na bitvu a oběd. Samotná bitva započala ve 14.00 a její průběh jsem fotograficky zachytil. Ale vzhledem k tomu, že jsem se bitvy sám účastnil, část fotografií z jejího průběhu jsem převzal od Pucifouska, jemuž za svolení děkuji.

Historický průhled

O bitvě u Zborova samotné už byly popsány stohy papíru, ale je pravda, že od roku 1938 jsme se o ní mnoho nedozvěděli. Nešla pod fousy náckům (tím myslím německé nacisty), tuplem nešla pod fousy bolševikům, ale nehodí se do krámu ani současné, popřevratové politické garnituře. Bylo to vystoupení národní a to už je dneska téměř vulgární termín.

Tak tedy jenom krátký historický průhled na bitvu, od níž uplyne letos přesně 100 let:

Je známo, že tato bitva přinesla první rozhodné vystoupení našich ruských legií za první světové války a přinesla semknutí vojínů, rotmistrů i důstojníků před dlouhými čtyřmi léty bojů proti germánským a bolševickým hrdlořezům po celé Rusi, od Zborova, přes Kazaň, Čitu, Penzu, Archangelsk, Zlatoust až po deset tisíc kilometrů vzdálený Vladivostok.

Vlastní bitva byla součástí Kerenského ofenzivy, která po zmatcích po odstoupeních cara Mikoláše Druhého měla navázat na Brusilovovu ofenzivu z roku 1915. Je nutno podotknout, že ruská armáda už byla značně nahlodána bolševickou propagandou a hromadné dezerce a další projevy odporu vojska byly denním chlebem.

V tom okamžiku se rozhodlo ruské velení svěřit centrální část ofenzivy třem plukům české brigády v počtu 3 500 mužů. Pluky byly střelecké (v ruském pojetí – pěší) a sice 1. pluk Mistra Jana z Husi, 2. pluk Jiřího z Poděbrad a třetí pluk Jana Žižky z Trocnova. Na pravém křídle měla krýt českou brigádu ruská pátá armáda.

Nutno říci, že čeští úderníci útočili na pevně vybudovanou obranu nepřítele, jenž byl skvěle vyzbrojen a vybaven. Ve srovnání s našimi vojáky, jež trpěli nedostatkem snad všeho od granátů, přes puškovou munici a zásoby. Velice citelným se ukázal nedostatek kulometů.
Po prvním útoku z rána byli Češi zatlačeni germány zpět. Po dalších útocích však naši vzali austrijské a germánské pozice a nakonec postoupili do nitra rakousko-německé obrany.

Zhůvěřilé bylo, že ruská, pátá armáda, nahlodaná propagandou bolševických komisařů přes dobyté pozice ve středu útoku opustila své posice a dala se na zbabělý úprk nedbaje českého vítězství.
To donutilo naše legionáře v následujících dnech opustit dobyté pozice a stáhnout se, neboť hrozilo, že budou po ztrátě pravého křídla obklíčeni a pobiti germány do jednoho.
V těchto dnech vlastně začala anabáze našeho vojska na Rusi, slavná i těžká doba, ve které bylo velmi blízko tomu, aby malinký národ dokázal potlačit v zárodku rodící se bolševický systém, jenž přinesl v dalších osmdesáti letech nesmírné oběti lidské i mravní na polovině světa.
Měli jsme k tomu odhodlání, přesvědčení, měli jsme lidské i materiální síly a rozhodné vystoupení šedesáti tisíc pevně organizovaných, nesmírně disciplinovaných a plně vyzbrojených mužů v Kijevu, Petěrburgu a Moskvě v roce 1918 mohlo změnit dějiny poloviny světa ve dvacátém století!
Jen kdyby byla silná vůle dohodových mocností. Jenže v Paříži, Římě, Londýně i v New Yorku převládl názor, že bude lepší mít ruskou říš rozervanou vnitřními nepokoji a chaosem. Jak krutě se těmto „velkým klukům“ tahle mocenská hra nevyplatila dobře víme z historie.

K rekonstrukci samé

K rekonstrukci bitvy se nebudu rozepisovat, předpokládám, že si vlastní obrázek uděláte z desítek fotografií – k některým přidám popisek. Jen podotknu, že účastníků z různých klubů vojenské historie bylo více než sto. Udržet takovou organizaci dá fušku, dobře to znám, protože jsem obdobných ukázek organizoval v minulosti desítky.

Tady mi svěřili úlohu kulometčíka v obrněném vozu. Musím říci, že jsem si ji naprosto vychutnával. Pokud totiž něco organizujete, má to tu „výhodu“, že si to nikdy neužijete, protože neustále jen řešíte kdo nepřijel, co chybí, přepisujete scenář, vyrážíte klín klínem.
K tomu hlídáte, jestli si někdo nepřivezl ostré, jestli hasiči mají vodu a že se při zkušebním výstřelu rozletěl závěr od kanónu, jehož úloha se nedá ničím nahradit…atd, atd…

  
Čechoslovácko-ruský odřad

  
Austrijsko-germánský odřad                                         Pulemjotnaja bašňja – kulometná věž Juráše

                                                                  Bratři úderníci

 
Mašiníst s pulemjotčikom…

  
Báryšeňki – teda jedna….                                            Sanita jak česká, tak austrijská byla dokonalá.

              
Názorná ukázka-jak by řekl Svěrák-realistické pojetí.               Kdyby na mne šahal tenhle doktor, řval stejně jak ten chlap.

  
Ovšem tahle sestřička by mne z toho mohla dostat                      Podotýkám, že doktor pacientovi něco střihal nůžkama
– kdyby mě ten řezník předtím nezabil…                                       v žaludku a na konec mu uřízl prst!

  

  
Bolševická sběř šířila mezi vojíny rudou propagandu.                         Ta rudá komisařka nakonec ležela pohozená za pešunkem
s vidlemi zabodnutými do nafouklého, modrého
břicha. Vesnické ženy si to s ní vyřídily po svém.

  
V družbě Drozdovec s Kornilovcem      Musím se trochu zviditelnit

  
Přichází první útok legionářů…

  
Shromážděná bolševická sběř, viděná střílnou kulometu MAXIM.

Pokusil jsem se několikrát zachytit palbu z kulometu, ale je vidět jen několik čmoudíků a rudý záblesk chybí. Nicméně těch čmoudíků jsem měl tak plnou věž až jsem z toho slzel.
(Kecám – slzel jsem z toho, poněvadž mi bylo líto pobitých bolševiků, to dá rozum! )

  
Polnaja puška 76 mm                                                   Česká sanita – o doktorovi jsme už mluvili
  
Z MAXIMU se kouří!                                                                             Bratr poručík velí „Nabít nové zásobníky a VPŘED!“
(„Zastročilis pulemjota“ se zpívá v písni Tačanka)

  
Bolševická lůza přemlouvá bratry legionáře, aby
nebojovali proti germánským soudruhům, také proletářům!

  
Před dalším útokem zasypává austrijské pozice                                 Ale přichází austrijsko-germánský Gegenangriff-protiútok.
dělostřelecká příprava.

  
Naši -zatlačeni do defenzivy- „maximují“ předpolí….

  
Úderník sděluje pozice nepřítele šoferovi                                            Při dalším českém útoku vzali bratři avstrijské pozice…
broněviku Juráš.

  
…a dochází k boji muže proti muži.                                   Ranění bratři jsou často ošetřováni na bojišti přímo v germánské palbě.

  
Bolševický komisař se snaží získat pí-ár body tím,                              Austrijská sanita se činí stejně jak ta česká…
že pomáhá u sanity…

  
Je po boji….

  
Tady bylo ošetřené zranění skutečné.                                          Bratr poručík počítá ztráty. 195 mužů se již do vlasti nevrátí…

  
Šofér austrijského broněviku Romfell.                                                Velitel avstrijců – major.

  
Landvehráci v marši

  
Bratr legionář, příslušník pluku „Mistra Jana z Husi“                            Kozáci
(podle kalichu na náramenících)

  
Polnaja puška ráže 76 mm                                               Kozáci a Baškirci

    
Papirosa po boji

  
Vyřízená setnina vilémovských germánů                        Avstrijci


Závěrečné podání ruky (byla to naštěstí jen ukázka pro diváky).

  Kluk :-D

Klukem dneska končím. Kapsy svátečních kalhot plné vystřílených patron a šťastnej jako blecha. :-D  Přijde mi to hezké.

Pro vlast – na Zdar

 

Vstup do diskuze k rekonstrukci bitvy zde

 

Příspěvek byl publikován v rubrice KONANÉ AKCE. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.